V roce 1927 byl ve Stuttgartu realizován obytný soubor Weissenhof jako první a nejdůležitější doklad nové moderní výstavby. Výstava Svazu německého díla (Deutscher Werkbund) měla představit nové cesty k odstranění bytové nouze po 1. světové válce a rovněž ukázat možnosti racionální a cenově dostupné bytové výstavby. Bylo osloveno 17 architektů z řad evropské moderny, aby navrhli „bydlení pro obyvatele moderního velkoměsta“. Experimentální budovy v obytném souboru Weissenhof dnes představují jedinečný manifest „klasické“ moderny a pro Svazy díla v dalších evropských zemích se staly impulzem ke vzniku podobných komplexů ve Vratislavi, v Brně, Praze, Vídni a Curychu. Přestože byly postaveny se stejným cílem a po 2. světové válce se v rozdělené Evropě vyvíjely rozdílně, po pádu železné opony k sobě lokality opět našly cestu.