Obytný soubor WuWA

Po mezinárodním ohlasu stuttgartské výstavy Svazu díla (Werkbundu) se v roce 1929 ve Vratislavi rovněž uskutečnila výstava s názvem „Bydlení a místo pro práci“ („Wohnung und Werkraum – Ausstellung – WuWA“). Cílem byla prezentace nových, duchu doby odpovídajících, forem současného bydlení a místa práce.
Za dobu tří měsíců si bylo možno prohlédnout 32 budov se 132 plně zařízenými bytovými jednotkami. Koncept uspořádání částečně odrážel experimentální a sociálně utopické představy autorů výstavy; jednalo se o reakci na tehdejší společenský vývoj – například na změnu role ženy v rodině i pracovním prostředí. Z tohoto důvodu byla součástí obytného souboru i mateřská škola, a kromě toho také domov pro svobodné architekta Hanse Scharouna a dům věžového typu od Adolfa Radinga, které propagovaly nové formy společného soužití a bydlení. Po ukončení výstavy sloužil obytný soubor po 2 roky experimentálním účelům a byl obydlen hlavně umělci, architekty a spisovateli.
Vratislav byla za 2. světové války z více než 80 % zničena, obytný soubor WuWA však zůstal prakticky nedotčen. Z německé Breslau se stala polská Wrocław, která byla začleněna do polského území a do které se nastěhovali noví obyvatelé. V odborných kruzích byla jedinečnost této lokality velmi oceňována. Od roku 1972 je památkově chráněn Scharounův domov pro svobodné a od roku 1979 pak všechny domy obytného souboru WuWA. Celkovou památkovou ochranu jako urbanistický soubor získala lokalita v roce 2007. Samotná WuWA byla zahrnuta do ochranného pásma Haly století, která se nachází nedaleko a která byla v roce 2006 zapsána na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.